Veřejnost zná Lumíra Schejbala především jako odborníka – z vystoupení na konferencích, z odborných článků a jako advokáta, který dokáže srozumitelně vysvětlit i ty nejsložitější právní otázky. My jsme se rozhodli podívat se na něj z trochu jiného úhlu. Zajímalo nás, jak přemýšlí o podnikání, jaké výzvy podle něj čekají firmy v příštích letech, co ho v práci žene dopředu, co ho dokáže naštvat – a co mu naopak dobíjí baterky.
Tenhle rozhovor není jen o právu. Je to pohled do hlavy člověka, který stojí za advokátní kanceláří SCHEJBAL & PARTNERS.
Lumíre, pamatuješ si moment, kdy sis řekl, že chceš založit vlastní advokátní kancelář? Jaké byly začátky?
Ano, bylo to po konfliktu s nadřízeným u jednoho z mých prvních zaměstnavatelů. Řekl jsem si, že tohle nemám zapotřebí a zaměřil jsem se na dokončení advokátních zkoušek. Začátky byly poměrně lehké, protože poslední zaměstnavatel se stal mým prvním klientem. A pak se to začalo rychle nabalovat.
Co je pro tebe na téhle práci největší radost? Co ti dává smysl i po letech?
Pokud klientovi pomůžeme s řešením jeho problému. Jeden z mých prvních klientů mě dokonale vyškolil, když jsem mu na 5 stranách udělal stanovisko, že to chce, nejde. Klient se na mě oprávněně obořil, že přece nedá 10 000 za odpověď, že to nejde. Velké prozření. Od té doby hledáme cestu, řešení problému. Myslím, že to nás klienti nejvíce oceňují. Že něco nejde, umí říct každý a v zásadě nic neriskuje.
_1.jpg)
Kdybys dnes nebyl advokátem, čemu by ses věnoval? Je nějaká oblast, která tě fascinuje?
Asi bych podnikal v ekonomickém poradenství. Ale vlastně v něm podnikám i nyní, nezaložil jsem klasickou advokátní kancelář. Tím, že máme v týmu i ekonomy umíme klientům dodat komplexní řešení. Tedy včetně obchodních plánů a řízení rizik u licenčních řízení, tak např. ekonomické analýzy u prospektů cenných papírů, rozumíme účetním a daňovým aspektům klientských struktur a projektů. U nás slova “rozumíme byznysu našich klientů” nejsou prázdnou frází.
SCHEJBAL & PARTNERS je dnes známá advokátní kancelář. Co podle tebe nejvíc rozhoduje o tom, jestli je advokátní kancelář úspěšná – nejen právně, ale i podnikatelsky?
Lidé. Osoba zakladatele a jeho tým jsou zcela klíčoví. Tým jsem sestavoval několikrát a chvíli mi trvalo, než jsme dosáhli dnešní virtuozity. Úspěšní jsme i proto, že jsme se zaměřili na specifické obory práva, a to finanční regulaci a strukturování firem. Neděláme vše, ale to co děláme, má špičkovou kvalitu a rychlost dodání. A taky, narozdíl od některých advokátů, umíme finančně počítat, to co děláme nelze nabízet za 2.000 na hodinu. Naučili jsme se pracovat s maržemi, máme kvalitní marketing, objevili jsme sílu networkingu. Když dodáte kvalitní řešení, klienti vás sami doporučují.
"Pokud budete něco dělat opravdu dobře, je jen otázkou času, než si toho lidé (trh) všimnou."
Jak se za posledních pět let změnil přístup klientů k právním službám? Vidíš větší důraz na dlouhodobou strategii a prevenci, nebo stále převažuje snaha řešit problémy až ve chvíli, kdy nastanou?
Strategii a prevenci řeší velké firmy, mají na to týmy a finance. Malé a střední firmy nemají většinou zdroje, tak jsou často ve vleku nečekaných událostí a tržních výkyvů. Ale i mezi těmito firmami je čím dál více majitelů, kteří řeší prevenci, zavádějí compliance programy, školí své lidi.
Sleduješ trendy mimo právo? Například v technologiích, vzdělávání nebo udržitelnosti? Kde vidíš největší příležitosti pro mezioborovou spolupráci?
V našich klíčových segmentech služeb, tedy ve finanční regulaci a ve strukturování a řízení rizik firem. Zde se to bez ekonomických znalostí a spolupráce např. s auditory, znalci či korporátními a jinými poradci nedá efektivně poskytovat.
Hodně se mluví o AI, ale velmi málo lidí a poradců ji bere vážně. Můj odhad je však takový, že do 5 let zde půlka advokátních kanceláří nebude, a ta druhá bude dělat dost jiný byznys či služby než dnes. Poklesne zájem o advokátní koncipienty, stejně tak klesne zájem o advokacii, ale i zájem o studium na právnických fakultách. Kdyby mi dnes bylo 20, šel bych místo práv studovat kybernetickou bezpečnost nebo nějaký obor spojený s energetikou. Bez energie a bezpečí nebude naše civilizace.
Jsem rád, že to nemusím řešit. Komunikuji to však s dětmi, které zatím nevědí co budou dělat. Ony netuší, že možná budou muset svůj obor v budoucnosti několikrát změnit. Uvidíme, ale jsem optimista. Lidstvo zvládlo parní stoje, atomovou energii, internet a zvládne i AI. Jen to bude mít společenské dopady, které dnes neumíme odhadnout.
Pokračování rozhovoru čtětě zde.
